Charakteristika plemene

Limousine je jednobarevný skot červené až plavé barvy se světlejším odstínem srsti okolo mulce, očí a na distálních koncích končetin. Krávy dosahují váhy 650 kg a býci 1000 kg, jsou dostatečně mléčné a celá produkce slouží k výživě telete, které zůstává u matky po celou pastevní sezónu do podzimního odstavu. Býci se používají v křížení s ostatními plemeny pro zvyšování kvality masa a zároveň pro svoji dobrou vlastnost – snižují u těchto plemen riziko obtížných porodů. Maso plemene limousine je vynikající kvality, je jemnovláknité, dobře vybarvené, křehké a šťavnaté. V kategorii “mladé hovězí“ je ve světě prakticky bez konkurence.

Plemeno limousine se vyvíjelo v limousinské oblasti v jihozápadní Francii. Je to oblast klinicky poměrně drsná, se starou granitovou a kyselou půdou, chudou na minerálie. Nadmořská výška oblasti dosahuje až 1000 m nadmořské výšky. Střídají se zde přírodní luka se suchopáry a lesy. Teplotní rozdíly se pohybují od –15° do +30°C, vyskytují se zde časté námrazy, sníh v této oblasti vydrží i několik měsíců.

Až do první poloviny 20. století se plemeno limousine využívalo k tahu. K této práci vybírali chovatelé zvířata velkého formátu, s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, schopná velké zátěže i přes poměrně jemnou kostru. Tento výběr vytvořil předpoklady pro vývoj typicky masného plemene s velkým podílem svaloviny a nízkým obsahem tuku. Tyto vlastnosti se staly základem pro vysokou produktivitu tohoto dnes velmi populárního plemene skotu, které se z Francie rozšířilo do celého světa.

Jednou z předností plemene limousine je široká škála jatečných kategorií. Všechny kategorie se vyznačují vysokou výtěžností a špičkovou kvalitou masa:

I. kategorie - mléčná telata, chovaná společně s matkou. Výtěžnost u nich dosahuje 70% a maso mají bleděrůžové, šťavnaté a velmi křehké.

II. kategorie - tzv. "brutard", což je tele odchované společně s matkou na pastvě. Tato kategorie představuje pro chovatele nejvyšší zisk díky poměrně nízkým nákladům na výživu a péči (mléko matky a pastva) a vzhledem k velkému zájmu konsumentů evropských zemí i díky výkupní ceně.

III. kategorie - dnes se označuje jako mladé hovězí. Tato zvířata se vyznačují vysokou jatečnou výtěžností masa mladého, ale už dostatečně zralého, které je vyhledáváno řeznickými a kulinářskými profesionály, pro svoji standardní vysokou zpracovatelskou kvalitu.

IV. kategorie - tvoří samičí pohlaví limousinu. Jejich maso je velmi jemné, křehké a šťavnaté. Je nazýváno "maso par exellence".

Zbývají méně významné kategorie, které jsou tvořeny kastráty chovanými speciálně podle požadavků trhu.

Limousine se nezaměřuje na to, aby získal prvenství podle morfologických znaků (měření a vážení), nebo dosáhl nejvyšších přírůstků za každou cenu. Je kladen důraz na to, aby se v jednom jedinci dostaly do souladu vynikající chovné vlastnosti na straně jedné a významné jatečné vlastnosti na straně druhé. To proto, aby jak chovatelé specializovaní na produkci chovných zvířat, tak i chovatelé zaměření na produkci masa vykonávali svoji práci smysluplně a přitom dosahovali slušné životní úrovně. Chovatelé skotu plemene limousine odstavují ročně 93% telat na sto krav zařazených do chovu. Důležitá je délka produktivního života krav. Nejsou vzácností krávy staré 17 až 18 let, které daly za život 14 nebo 15 telat. Pro producenty masa jsou důležité denní přírůstky čisté svaloviny, které patří k nejvyšším a činí 620 g/den. Průměrný přírůstek u býčků je podle krmné dávky 1150 až 1450 gramů na den. Je to dáno i pozoruhodnou schopností transformace krmiv na svalovinu. Tato schopnost je pro producenta masa důležitá, neboť náklady na krmiva jsou určujícím faktorem konečného zisku. Ekonomický efekt je dán i snadným vedením chovu plemene limousine. Sem patří chovatelské vlastnosti dlouhodobě ověřované ve srovnávacích pokusech. Je to výborná plodnost a schopnost zabřezávaní snižující potřebu lidské práce v důležitém připouštěcím období. Dále již zmiňovaná snadnost telení daná nižší porodní hmotností telat a jejich morfologií, což má za následek lepší životaschopnost telat v prvních dnech života a minimum gynekologických problémů jejich matek v poporodním období. Ve srovnání s ostatními plemeny má limousine nižší procento výskytu porodů vyžadujících lidskou pomoc a téměř nulovou potřebu vybavení telat císařským řezem. Otcovský přínos býků plemene limousine při připařování na krávy ostatních plemen či kříženky spočívá v tom, že se po nich rodí telata v průměru o 3 kg lehčí. Býk plemene limousine tedy zlepšuje masnou produkci, aniž by vyvolával vedlejší nežádoucí účinky při křížení. Mateřský přínos plemene limousine spočívá v tom, že u krav existuje nejpříznivější poměr porodní hmotnosti telete k pánevním otvorům matky. Tento poměr snižuje rizika negativních fetomaternálních vztahů v pánvi a umožňuje snižování věku jalovic pro první telení (větší rannost). Všechny tyto vlastnosti mají pozitivní přínos pro produktivitu práce, což oceňují chovatelé všech kontinentů s velice rozdílnými pracovními podmínkami. Jak čistokrevná zvířata, tak i kříženci demonstrují v mnoha zemích své kvality: odolnost, přizpůsobivost tvrdému klimatu a extrémním podmínkám a plné uspokojování požadavků trhu. Díky těmto kvalitám zažívá v současnosti limousine svoji expanzi. Například v Dánsku a Velké Británii pochází více jak 60% masa z kříženců po býcích plemene limousine.

Limousine je masné plemeno skotu s vysokou jatečnou výtěžností při zachování vynikající kvality masa. Jatečná výtěžnost kolem 60%, velmi dobré osvalení, hlavně kýty, velká plocha řezu MLD, maso velmi dobré kvality. Je to dáno poměrně jemnou kostrou a nízkým podílem odpadu a tuku. Limousine se odlišuje i rozložením spotřebitelsky žádaného masa v jatečných půlkách, má větší podíl tzv. “lepších kousků“ (pro přípravu minutek) na zadních čtvrtích. Rozložení tuku je takové, že větší podíl je tvořen tukem podkožním a menší podíl tukem nitrosvalovým. Maso je libovější, při zachování křehkosti, jemnosti a šťavnatosti, tedy přesně takové, jaké je žádáno dnešními spotřebiteli na trhu. Podle řeznických a restauratérských spolků se plemeni limousine nevyrovná žádné maso v jemnosti a kresbě na řezu. Rovněž anonymní degustační testy pořádané v posledních letech v USA, Austrálii nebo ve Francii vždy jednoznačně udělily prvenství masu plemene limousine. Masu jsou udělovány značky, které na jedné straně informují spotřebitele o původu masa, dávají mu záruku na kvalitu, a na druhé straně znamenají pro chovatele záruku odbytu a stabilní výkupní ceny.

Chovný cíl požaduje harmonickou stavbu těla s výrazným osvalením, se středním až větším tělesným rámcem a jemnou kostrou. Je nutno zachovat růstovou schopnost svaloviny, která je jednou z nejvyšších u masných plemen skotu. Vedle vnějších morfologických znaků standardu plemene je třeba klást důraz na skladbu jatečného těla, aby byl zachován vysoký podíl zpeněžitelného masa dostatečně křehkého, jemného a šťavnatého.

V současné době se v ČR považuje za standard zvíře, které má tyto vnější znaky:

Zbarvení plášťové, červené až plavé, se světlejší barvou kolem mulce, očí a distálních částí končetin.

Morfologické znaky a stavba – korektní, harmonická zvířata s maximální zmasilostí, především partií kýty, bérce a plece.

Vývoj kostry – ve směru zvyšování tělesného rámce, hloubky a délky těla.

Končetiny – pevné suché, se správným zaúhlením, pevnou spěnkou a tvrdým paznehtem.

Kůže – jemná, snadno odtažitelná, která svou tloušťkou zvýrazňuje mohutný vývin svalstva jednotlivých partií.

Pánev – dobře vyvinutá v šířkových a délkových rozměrech, se správným sklonem a požadovanou délkou křížové kosti.

Za záporné znaky jsou považovány: malý tělesný rámec, plochý či mělký hrudník, krátké středotrupí, chabý vývin svalstva, hrubé končetiny, šavlovitý či příliš strmý postoj zadních končetin, měkká, dlouhá spěnka, nedostatek paznehtní hmoty, měkký pazneht.

Do standardu musí být dále zahrnuty i jatečné vlastnosti plemene:

Složení opracované jatečné půlky – zvyšování podílu zpeněžitelného masa, vyšší obsah podkožního tuku a nízký obsah vnitrosvalového tuku

Maso – nízký obsah kolagenu, po vyzrání na řezu sametového vzhledu, vybarvené, jemné a šťavnaté, kulinářsky dobře zpracovatelné a chuťově vysoce kvalitní.

Tyto vlastnosti musí být u plemene zachovány i za cenu ústupků v některém z vnějších znaků. Je třeba vždy hledat určitý kompromis při hodnocení chovaných zvířat, neboť hlavním cílem je ekonomika chovu plemene. V tvorbě standardu plemene nesmí být opomíjeny ani takové ukazatele, jako je snadnost telení a výborné mateřské vlastnosti.

Šlechtitelským cílem by měla být i tvorba typů zvířat podle jejich následného využití a distribuce, tj. typ “masný“ pro užitkové křížení a následný výkrm potomstva s hlavním využitím v přirozené plemenitbě a dále typ “chovný“ pro chovatele zabývající se tvorbou chovného materiálu a zlepšování šlechtitelské základny plemene včetně využití zvířat v umělé inseminaci.

Dodržování těchto chovatelských zásad nám umožní zapojení do evropských chovatelských struktur s uznáním šlechtitelské práce našich chovatelů a jejich organizací s následnou možnou výměrou genetického materiálu oběma směry. V Čechách se již v minulých desetiletích chovatelé a plemenáři pokoušeli o využití plemene limousine pro produkci masa v některých oblastech, zejména křížením s místními plemeny.

Pro nekoncepčnost, malou informovanost a nedokonalé podmínky trhu nebyly výsledky dostatečně významné. S rozvojem tržního hospodářství a transformací zemědělství nabývá v současnosti chov masných plemen na významu. Plemeno limousine se ukazuje pro svoje přednosti jako jedno z nejvhodnějších pro naše podmínky. Rozvoj chovu se uskutečňuje v souladu se záměry evropských chovatelských organizací a skýtá tak pro naše chovatele záruky pracovních úspěchů, odbytu svých produktů a uplatnění ve světě ověřené a uznávané ekonomiky chovu plemene limousine a jeho kříženců.

Šlechtitelský program

Limousine (dále LI) jako samostatné plemeno vznikalo v jihozápadní Francii od 17. století. První doložené zmínky o plemenu pocházejí z roku 1698. Chovatelé se v první polovině 19. století snažili pomocí křížení zlepšit u plemene tělesný rámec a osvalení. Mezi nejvýznamnější chovatele této doby patřil Charles de Leobary, který v letech 1854 až 1896 získal většinu prestižních chovatelských cen. Plemenná kniha plemene limousine byla založena roku 1886. První prezident Louis Michel s jedenácti spolupracovníky vybral z 1800 přihlášených zvířat v letech 1887 až 1890 na 150 farmách 177 býků a 497 plemenic. Tato vybraná nejtypičtější zvířata se stala základem chovu. V roce 1914 již bylo do plemenné knihy zapsáno 5416 zvířat. První export se uskutečnil již v roce 1886 do Brazílie a potom následovaly další vývozy do zahraničí. V roce 1910 to byla Uruguay, v roce 1924 Argentina. V Evropě došlo k rozšíření chovu zejména v šedesátých letech dvacátého století.

Plemenné hodnoty

Plemenné hodnoty jsou stanoveny pro přímý růstový efekt a maternální efekt a jsou vypočteny na společné bázi pro čistokrevná zvířata a křížence krav. Mimo průměrných hodnot jsou jak pro býky, tak i plemenice uvedeny zároveň i hodnoty otců býků (OB) a matek býků (MB). Plemenné hodnoty v přímém efektu vykazují v průměru u všech býků stoupající tendenci mezi jednotlivými ročníky. U OB se tento efekt neprojevuje u mladších ročníků. Při výběru OB jsou rozhodující ještě další kritéria (osvalení, maternální efekt apod.), a proto není v přímém efektu rozhodující jen vlastní růstová schopnost.

Vývoj plemenných hodnot u plemenic je podobný vývoji plemenných hodnot býků. U ročníku narození 1991 až 1995 jsou plemenné hodnoty ovlivňovány i importy zvířat a jejich úrovní.

Na vývoji průměrných plemenných hodnot býků se zejména u hmotností ve 210 dnech projevuje negativní korelace mezi přímým a maternálním efektem. Vybraní OB mají v porovnání s průměrem v maternálních efektech lepší hodnoty.

Vývoj plemenných hodnot plemenic je podobný vývoji plemenných hodnot býků. V příštích letech je třeba věnovat větší pozornost úrovni maternálních efektů a to jak u býků, tak i plemenic.

Hodnocení zevnějšku

Hodnocení zevnějšku je prováděno podle Metodiky popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu. Součásti lineárního hodnocení zevnějšku je v příloze šlechtitelského programu bodové hodnocení výšky v kříži a hmotnosti pro všechny věkové kategorie. Tělesný rámec mladých krav odpovídá požadavkům nového lineárního hodnocení, než tomu je u starších krav. Pro hodnocení tělesného rámce je rozhodující výška, hmotnost a délka těla.

Hodnoceny jsou kategorie:
a) telata – pro potřeby kontroly dědičnosti,
b) jalovice – při ročním vážení, současně je zjišťována výška v kříži,
c) krávy – po prvním a po třetím otelení,
d) plemenní býci – poprvé při základním výběru – v dospělosti (3 až 5 let věku). Při hodnocení je třeba objektivně hodnotit variabilitu daného znaku v rámci plemene i s ohledem na věk. Vady vyjmenované v metodice jsou zaznamenávány.

Minimální požadavky pro tělesné rozměry

Minimální požadavky pro tělesné rozměry, plemeno Limousine

Hodnocení masné užitkovosti

Masná užitkovost je představována vlastnostmi růstu, efektivního zužitkování krmiv, jatečnou hodnotou a kvalitou masa.

Základním předpokladem pro dostatečnou produkci masa je počet narozených telat a především počet odstavených telat. Z tohoto důvodu patří dosažení optimálních reprodukčních ukazatelů mezi významné ukazatele hodnocení masné užitkovosti. Dosaženou úroveň hodnotíme samostatně u plemenic a býků.

Plemenice

a) počet odchovaných telat – podle dosahované úrovně je reálné dosažení 97% narozených telat,
b) snadnost telení je třeba stabilizovat na úroveň 92 až 94% snadných porodů,
c) věk při I. otelení – plemeno limousine patří mezi pozdnější plemena. Z toho důvodu je cílem šlechtění dosáhnout věku při prvním otelení do 40 měsíců,
d) průměrné mezidobí – s ohledem na dosahovanou natalitu je cílem dosáhnout průměrné mezidobí 350 – 420 dnů. Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití plemenice pro produkci embryí.

Plemenní býci

a) Býci v inseminaci podle hodnocení indexu plodnosti (minimálně 90%) na základě podkladů centrální evidence.
b) Býci v přirozené plemenitbě dle počtu březích plemenic v závislosti na délce připouštěcího období na základě podkladů KUMP, případně centrální evidence. Hodnocení dle indexu zabřezávání v rámci plemene (min. 90%).
c) Hodnocení průběhu porodu – na základě výsledků KUMP.

Další významnou etapou hodnocení masné užitkovosti je sledování vlastní růstové schopnosti a jatečné hodnoty zvířat.

a) Hodnocení růstové schopnosti - systém zjišťování hmotností vychází z metodiky KUMP a výsledky jsou využívány pro stanovení plemenných hodnot (pro hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech věku) zvířat.
b) Výkrmová schopnost a jatečné výsledky - pro hodnocení tohoto ukazatele je třeba využívat výsledky porážek a klasifikace zvířat pomocí SEUROP a jejich evidence v rámci CE. c) Hodnocení zevnějšku - dle metodiky pro kontrolu dědičnosti

Matky býků

Jako matky býků mohou být vybírány krávy a jalovice, které svou typologickou vyrovnaností a vysokou vlastní užitkovostí patří mezi nejlepší v plemeni limousine a jsou využívány především k produkci plemenných býků, přenosům ET atd. Matky jsou vybírány pověřenými členy výběrové komise ČSCHMS Praha v chovech s čistokrevnou plemenitbou zapojených do KUMP stupně „A“.

Obecné podmínky pro výběr matky býků:

zápis v oddíle A plemenné knihy,

dobrý zdravotní stav,

u krav dobrá plodnost, charakterizovaná průměrnou délkou mezidobí.

Vybrané matky býků musí splňovat:

zápis do plemenné knihy v oddíle A,

plemenné hodnoty,

hodnocení exteriéru (lineární popis),

vlastní užitkovost (průběh porodu, mateřské vlastnosti, reprodukce a zdraví).

Zapouštění matek býků probíhá cíleně s využitím špičkových býků (vybraných otců býků) z inseminace a přirozené plemenitby. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene LI a to na základě průměrných výsledků populace. Zařazení plemenice do kategorie matek býků není trvalého rázu a bude se pravidelně upřesňovat podle výsledků zjišťovaných v rámci kontroly dědičnosti.

Otcové býků

Otcové býků představují nejvyšší kategorie v rámci plemene. Výběr otců býků se provádí v souladu s cíli šlechtění plemene limousine. Při tomto výběru je zřejmé, že menší část produkce synů bude využita v čistokrevné plemenitbě a podstatně větší část v užitkovém křížení s ostatními plemeny.

Výběr otců je zajišťován z:

1) býků inseminačních, případně dovezená embrya s deklarovanou PH,
2) býků z přirozené plemenitby.

Podmínky

a) Import inseminační dávek býků ze země původu
- dle výsledku KD v zemi původu,
- po výpočtu plemenných hodnot na domácí populaci.

b) Býci z domácí populace
- plemenné hodnoty,
- lineární hodnocení zevnějšku
- KDZ (výsledky kontroly dědičnosti zdraví)

Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene LI a to na základě průměrných výsledků populace. Za výběr a vyhlášení otců býků zodpovídá Klub chovatelů plemene LI.

Odchov plemenných býčků

Odchov plemenných býčků bude prováděn:
1) na uznaném testačním zařízení (OPB - odchovna plemenných býků),
2) u chovatele.

1) Odchov na uznaném testačním zařízení
Cílem odchovu plemenných býčků narozených ze záměrného připařování je testace jejich vlastní užitkovosti za standardních podmínek. Provoz a podmínky odchovu se řídí dle „Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu“. Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti jsou podkladem pro selekci. Základní výběry býků probíhají zpravidla na OPB.

2) odchov u chovatele
Chovatel má možnost odchovat býčka mimo testační zařízení. Při tomto systému není sledován přírůstek v období testu, ale pouze přírůstek od narození. Takto odchovaní býčci jsou k základnímu výběru předvedeni na chovném svodu. Pro přihlášení býčka na svod platí obecné podmínky, jako pro výběr do testačního zařízení (OPB). Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Výběry býků na chovných svodech se řídí pokyny, které pro každý rok vydává ČSCHMS ve spolupráci s Klubem chovatelů plemene LI. Chovných svodů se účastní všichni býci, kteří jsou odchováni mimo uznané testační zařízení.

Obecné podmínky pro výběr býčka do odchovu: a) pochází od vybraných rodičů,
b) plemenné hodnoty - minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů LI,
c) z chovů zapojených do KUMP stupně „A“,
d) splňující hmotnostní požadavky standardů plemene, tj. hmotnost ve 120 dnech
a ve 210 dnech – minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů LI,
e) mají ověřen původ podle příslušného zákona.

Kritéria pro zařazení plemenných býků do plemenitby:

zápis v oddíle A plemenné knihy,

dobrý zdravotní stav,

u krav dobrá plodnost, charakterizovaná průměrnou délkou mezidobí.

Vybrané matky býků musí splňovat:

Lineární hodnocení exteriéru – je požadována minimální hodnota 4 body v každém z 10 hodnocených ukazatelů.

Minimální index přírůstku v testu na OPB do výše -1 směrodatné odchylky od průměru vrstevníků.

Minimální index přírůstku od narození u býků vybíraných na chovném svodu do výše -1 směrodatná odchylka od průměru ročníku.

Výše uvedená kritéria budou Klubem chovatelů LI upřesňována na základě dosažených výsledků za uplynulé období. Výběr býků do plemenitby provádí příslušná výběrová komise jmenovaná ČSCHMS.